Moderní a prostorný bungalov manželů Ritterových stojí na kraji Žatce, na jednom z konců zdejší nové vilové zástavby. Je tu ticho, klid a pohoda. A právě na to se oba těšili nejvíce, předtím totiž bydleli v paneláku. „Měli jsme hlučného souseda a večírky pod oknem. Tady je to úplně jiný svět,“ usmál se při rozhovoru František Ritter.
Na bydlení v domě si Ritterovi nemuseli dlouho zvykat. Už dřív totiž převážnou část roku trávili na chalupě a do bytu se vraceli jen na zimu. V jejich nové dřevostavbě jsme je navštívili těsně před loňskými Vánocemi. Manželé se do domu sotva nastěhovali – obývali jej v tu dobu jen zhruba měsíc a celý ještě voněl novotou. „Už jsme se zabydleli, ale zprvu jsem měla dojem, že bydlím na nádraží, jak mi to tu všechno připadalo veliké,“ usmála se paní Ritterová.
Většinu roku jste trávili na chalupě s velkou zahradou. To jste přece museli být na prostor zvyklí…
Asi ten prvotní nezvyk způsobilo to, že jdeme do nového. Musíme si spoustu věcí v domě osahat, zatímco na chalupě už jsme věděli, co a jak. Ale máte pravdu – chalupu máme zařízenou v podstatě pro celoroční bydlení, je patrová a místa je tam dost. Takže z tohoto pohledu to pro nás zase taková změna nebyla.
Jaká byla vaše cesta k novému domu?
Sami jsme se do stavby domu moc nehrnuli, ale navrhla nám to dcera s manželem. Že bychom mohli mít nízký dům bez schodů a dalších překážek. Zeť zároveň našel na internetu parcelu. Vyhovovalo nám, že je dost veliká – má dvanáct arů. Tak jsme o ni požádali na úřadu a vyšlo to.
Všude okolo se hodně staví, nejspíš jste měli štěstí, že byla parcela ještě volná…
V původním stavebním rozhodnutí městského úřadu bylo, že na pozemku musí stát patrový dům. Ale do toho se asi nikomu moc nechtělo, protože tu parcelu nemohli prodat. Nakonec to tedy změnili tak, aby bylo možné postavit na ní jakýkoliv dům. Patrový dům jsme také nechtěli, líbil se nám bungalov. Jakmile jsme měli parcelu, začali jsme řešit, co vlastně postavíme – jestli dřevostavbu, nebo zděný dům.
Co nakonec rozhodlo pro dřevostavbu?
Byli jsme na návštěvě u naší známé Blanky Chvalovské. I ona před časem stavěla dům s firmou Guzman. Prohlédli jsme si to u ní a dospěli k názoru, že dřevostavba je pro nás to pravé. Vzali jsme si kontakt na pana Kazíka, který jí s domem pomáhal, a zavolali mu. Tím se dalo všechno do pohybu.
Chtěli jste individuální projekt, nebo jste si vybírali z typových domů?
Prohlédli jsme si katalog a zvolili dům, který nám vyhovoval. Upravili jsme si ho ale k obrazu svému – zvětšili jsme třeba původní úzkou terasu a nechali ji zasklít. Nyní je z ní krásná zimní zahrada. Na druhé straně domu jsme nechali postavit přístavek na auta, který v původním projektu nebyl. Také jsme chtěli více oken v obýváku, protože máme rádi hodně světla. Z toho důvodu jsme chtěli také okno v zadní šatně u ložnice a světlovody na chodbě – to jsou v podstatě „díry“ ve střeše, které vnášejí do chodby denní světlo, takže se v ní nemusí svítit. To je vynikající zlepšovák, který oceníme každý den.
A proměnili jste samostatně stojící dvojgaráž vzadu za domem na regulérní domek…
Ano, ten jsme si taky nechali od projektanta namalovat. Dvojgaráž nyní využíváme spíše jako skladiště, auta stojí v přístřešku u domu. Kromě toho je v domku také dílna na menší kutění, taková řemeslná „trucovna“. Udělali jsme tam rovněž letní kuchyň na hrubší práce, jako je zavařování apod. Mohli jsme to ale ještě doladit a dát tam i nějaké malé sociální zařízení, aby to fungovalo jako výměnek…
Jaké další věci jste ještě řešili?
Bavili jsme se o tom, čím budeme topit. Zavrhli jsme elektrokotel, protože jsme měli obavu, že protopíme majlant. Měli jsme naštěstí možnost připojit se na městskou kotelnu, tak jsme toho využili.
Kdy se začalo stavět?
Jakmile jsme vyřešili papírování a drželi jsme v ruce stavební povolení, lidé od Guzmana hned na druhý den přijeli a pustili se naplno do práce. Začátkem prosince 2014 dodělali desku, pak musela ještě nějakou chvíli zrát. Od jejího dokončení běžela firmě Haas Fertigbau 80denní lhůta na výrobu domu. Všechny termíny se stihly – v polovině února přijely náklaďáky a už to jelo. „Guzmani“ začali vykládat stěny a montovat dům. Byli perfektní, přesní a rychlí. V pondělí přijeli a v pátek byl dům pod střechou.
Co jste na takovou rychlost říkali?
Byli jsme tu každý den, abychom si to nafotili. Koukali jsme na to nejen my, ale i lidé z blízkého okolí. Divili se, že je tu najednou dům. Kolem totiž převažují spíše zděné stavby, a tak byli sousedé překvapení stejně jako my, jak rychle dřevostavba stála. Loni v únoru začali a v červnu nám už dům předávali. Ještě pak bylo potřeba dodělat nějaké práce okolo, například dlažbu či zahradu, ovšem už jsme mohli bydlet. My jsme ale ještě celé léto strávili na chalupě.
V domě máte všechno vybavení na míru?
Společnost Guzman nám doporučila firmy na vnitřní vybavení – na klíč máme prakticky všechno od kuchyně přes skříně až po různé doplňky. Klasický nábytek jsme kupovali jen do ložnice a hostinského pokoje.
Co se vám v novém domě nejvíce zamlouvá?
Hlavně klid, to je oproti paneláku samozřejmě velká změna… Ale jsme spokojení i s dalšími věcmi, které nám usnadňují život – třeba centrální vysavač nebo podlahové vytápění, které je v předních místnostech.
Máte i nádherný krb, který je dominantou obýváku. Jaký jste si vybrali?
Původně byla v projektu krbová kamínka, avšak krb se sem hodí více. Sáhli jsme po krbu s ventilátorem, který vyhřeje jak obývací pokoj a kuchyň, tak díky průduchu i hostinský pokoj, kde spí vnoučata, když jsou u nás na návštěvě.
Kdyby se vás nyní někdo zeptal, doporučili byste mu, aby si postavil dřevostavbu?
Rozhodně. Vlastně ani nevíme, že bydlíme ve dřevostavbě – pro nás je to zkrátka teplý, útulný a příjemný dům. Stěny mají 33 centimetrů, celý dům se blíží pasivnímu standardu. Jsme spokojení, jak nyní bydlíme. Také spolupráce s firmou Guzman byla vynikající. Dodržovali termíny, co řekli, to platilo. Makali naplno, nikdo nestál opřený o lopatu, jeli pořád od nevidím do nevidím. Prostě machři.
Mohlo by vás zajímat: Krby a krbová kamna
