Postavila si dům svých snů

ČÍST DALŠÍ PŘÍBĚH
Postavila si dům svých snů

Před třiceti lety postavila rodina Blanky Chvalovské veliký dům v Blšanech. Když se ale její syn usadil ve Spojených státech, zůstala v obrovské dvougenerační vile sama. A začala proto přemýšlet o novém, o poznání menším domě. „Říkala jsem si, že hradit všechny náklady za vytápění a údržbu je velikánský luxus. Mám už také nějaké ty roky a měla jsem navíc i zdravotní problémy. Takže jsem zvažovala něco menšího. Do bytu jsem ovšem nechtěla, protože nejsem zvyklá bydlet v uzavřeném prostředí,“ vypráví.

Od počátku díky konzultacím se synem přemýšlela o dřevostavbě. Lákala ji zejména její velká výhoda – velmi rychlá realizace domu. A  velmi rychlá byla ostatně při výběru firmy a  domu i  samotná Blanka Chvalovská. Během jedné letní noci si sedla k  internetu a  našla firmy Haas Fertigbau a  Guzman. „Přečetla jsem si reference na webech obou těchto společností a ještě té noci jsem si napsala o katalog domů. Dva dny poté, co dorazil, jsem zavolala do firmy Guzman panu Kazíkovi a jela se podívat na vzorový dům do Dolan,“ usmívá se.

Hned po prohlídce domu si s  firmou Guzman plácla. „Nikoho jiného jsem už pak nehledala. Ani jsem neměla důvod. S panem Kazíkem jsme si okamžitě padli do noty. Je to velmi příjemný, komunikativní člověk, který vždy splnil vše, na čem jsme se dohodli. Nikdy nebyl žádný problém, což platí dodnes,“ říká paní Chvalovská a začíná vzpomínat na první kroky při stavbě nového domu.

DŮM ZA PĚT MĚSÍCŮ

„Koupila jsem část zahrady od své maminky, kde jsem chtěla nový dům mít. Nechala jsem si udělat projekt, ale pak přišly problémy,“ vypráví Blanka Chvalovská. Musela totiž vyřešit elektropřípojku a  napojení na vodu. A  to byla velká potíž, protože oba dodavatelé měli na všechno dlouhé dodací lhůty. Muselo se tedy čekat. Ne pouhé týdny, ale měsíce. Například elektřinu zprovoznil ČEZ až rok od žádosti. „Bohužel ČEZ má monopol a  nikdo s  ním nehne, i kdyby čert na koze jezdil. Neudělají nic, aby člověku vyšli vstříc – nepomáhá jednání po dobrém ani po zlém. Dům už byl hotový, ale nemohli jsme pustit topení, protože nešla elektřina. Stejný příběh byl i s vodou,“ kroutí hlavou.

Zato samotná stavba potom probíhala lépe, než si paní Chvalovská představovala. Jak sama říká, byla skutečně velmi příjemně překvapená. Přece jen zažila stavbu zděné vily a mohla porovnávat. Nový dům stál už za necelých pět měsíců od chvíle, kdy se poprvé koplo do země. „To by mě nenapadlo ani ve snu. Kdyby byla ta elektropřípojka, mohla jsem bydlet dřív. Takto jsem tam mohla nějaký čas pobývat jen nárazově,“ říká.

JASNO OD ZAČÁTKU

Ale zpátky na začátek, kdy si ještě vybírala dům z katalogu. Paní Chvalovská zvolila typový dům, který si ovšem začala upravovat k obrazu svému. Měla jasnou představu, jak by bydlení jejích snů mělo vypadat.

„Chtěla jsem změnit velikost pokojů, takže jsme různě posouvali příčky, z uzavřené kuchyně jsme udělali otevřenou, v obývacím pokoji jsem chtěla více oken, přidala jsem okna i  v  dalších pokojích… Při projektování jsme dále vyřešili všechny rozvody vody a  elektřiny, rozmístili elektrické zásuvky – věděla jsem přesně, kde bude televize, postele apod. To je při tomto typu stavby důležité, aby otvory byly tam, kde mají být,“ směje se Blanka Chvalovská. 

Když byl projekt hotový, pozvali ji do vzorkovny společnosti Haas Fertigbau, aby tady určila definitivní ráz svého domu. „Jak říkala moje kamarádka, která tam byla se mnou: Blanka už měla všechno načtené. Opravdu už jsem měla vyhlédnuté všechny dlažby, obklady, typy oken i dveří. Takže to šlo na místě velmi rychle a  vlastně jsme jen odškrtávali položku po položce,“ vypráví s úsměvem. Následně dostala ke schválení stavební popis a  bylo hotovo. Tím byla příprava domu uzavřena a  definitivně byla stanovena i cena. „Chtěla jsem nějaké nadstandardní věci, například dřevěné podlahy namísto laminátových,“ říká. Když se všechno sečetlo a podtrhlo, mohl se její dům začít vyrábět a stavět.

STAVĚLO SE ZA KAŽDÉHO POČASÍ

Protože dřevostavbu je možné stavět bez ohledu na počasí, započalo se v nejbližším možném termínu. Lidé od Guzmana začali se základovou deskou. „Opravdu jsem je obdivovala, protože to odnesli vždycky v tom nejhorším počasí. Pořád se proto musel navážet štěrk, neustále se brodili v bahně – klobouk dolů, jak to zvládali. Byli vážně neskuteční, pracovali déšť nedéšť, sníh nesníh,“ vzpomíná s respektem.

Desku položili v  únoru, pár týdnů nato začaly do vsi najíždět kamiony se stavebními díly, jeřáby apod. „Z  toho byl na vsi velký poprask, jako když přijede cirkus. Byla jsem u  všech prací – ne že bych chtěla firmu kontrolovat, o  profesionalitě všech lidí jsem neměla a  nemám pochyby. Hlavně jsem se postupem prací těšila. Bylo hezké pozorovat, jak dům rychle roste,“ usmívá se paní Chvalovská.

Vzpomíná si, že právě ten den ke konci dubna, kdy přijeli z firmy Guzman montovat dům, byla objednaná na kontrolu u  lékaře v  Praze. Stihla ještě ve čtvrt na sedm ráno dorazit na pozemek a  podívat se na začátek prací. „Právě všechno přivezli. Ve čtvrt na deset, kdy jsem musela odjíždět, jim už zbývaly jen tři panely obvodových stěn, jinak všechno stálo. Jen jsem tiše žasla, jak to těm klukům jde od ruky. A když jsem se odpoledne vrátila, už dávali nahoru krovy. Bylo to skvělé.“

OBROVSKÉ ÚSPORY NA ENERGIÍCH

Přímo na stavbě neupravovala a neměnila nic. Vše měla do detailů promyšlené už z dob příprav a do rodícího se domu nebylo nutné zasahovat. Takže jen sledovala, jak se ladí kuchyň, koupelna a toaleta.

„Kuchyň vyrobilo studio spolupracující s  firmou Guzman. Připravili několik návrhů, vybrala jsem si ten nejlepší e-mailem. Na místě jsme pak domluvili úchyty, barvu dřeva, vestavěné skříně a  další kusy nábytku, které jsem si u  nich objednala. Připravili také koupelnu a WC, to také proběhlo bez problémů po e-mailu. Pak už jsem jen čekala, až si budu moct stoupnout pod sprchu ve své zeleno-šedé koupelně,“ směje se.
Když se ohlédne zpět, neměnila by. Se svým současným bydlením je maximálně spokojená. Důvod je prostý. „Udělala jsem si vše přesně podle svých představ. Předtím v  Blšanech jsem obývala prakticky stejnou plochu, jakou mám tady, jenže k  tomu jsem navíc měla patro a  suterén, což pro mě bylo zbytečné. Teď mi ubylo starostí – nemusím vytápět velký dům, starat se o něj, řešit to, jestli v prádelně nebo kotelně něco neteče. Všechno mám kolem sebe,“ pokyvuje hlavou a připomíná i velké úspory energií ve srovnání s předchozím bydlením.

„Každý rok jsem platila za energie nějakých sto tisíc korun. Osmdesát tisíc za plyn a dvacet, někdy i pětadvacet tisíc za elektřinu. Když se podívám do vyúčtování energií za rok v  novém domě, jsem na třetině. To je super úspora, takový rozdíl vydá na dvě krásné dovolené,“ rozmáchne rukama. Říká, že v  původním domě nepomohlo k  úsporám ani vypnutí topení v  patře. „Moje zkušenost je, že vypnutím radiátorů se neušetří vůbec nic. Vždyť pak jde zima zespodu i shora. Byl by to zbytečný luxus platit poplatky za energie, když jsem v domě žila sama se psem,“ doplňuje.

„Je příjemné vidět černé na bílém z  vyúčtování, že jsem nyní na třetině původních nákladů. Neříkám, že to časem nebude víc nebo že se nebude muset investovat třeba do nátěrů za nějakých pět let, protože dům je částečně obložený dřevem. Ale podobné investice do údržby by mě v předchozím domě čekaly také,“ líčí.

S NIKÝM JINÝM BY NESTAVĚLA

Svou dřevostavbu si nechávala dělat od firmy Guzman na klíč, a to včetně oplocení. Nechala si postavit i komín s tím, že až se rozhodne, dostaví krb. Měl by být hotový ještě do zimy. „Jsem ráda, že když potřebuji něco zařídit, mohu komunikovat jen s jedním člověkem, s panem Kazíkem, a ne se spoustou různých řemeslníků. Udělala jsem moc dobře, že jsem vsadila právě na tuto firmu,“ pochvaluje si..

Sama už také jednoho klienta firmě přivedla – její bývalý společník bude stavět s firmou Guzman dům v Žatci. „Věřím jim a  doporučuji je každému, kdo chce stavět,“ uzavírá příjemné povídání paní Chvalovská.