Nízkoenergetické domy: bydlení, které šetří peníze
Bydlet za málo a příjemně. Tento sen mnoha lidí plní nízkoenergetické domy, které mají ve srovnání s běžnými novostavbami jen zhruba třetinovou spotřebu tepla.
Nízkoenergetické domy jsou odpovědí na neustále rostoucí ceny energií. V řeči čísel je jejich tepelná náročnost nižší než 50 kWh/m2 za rok oproti běžným 170 kWh/m2. Aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám, potřebuje nízkoenergetický dům nadstandardní tepelné izolace. Základem je kvalitní fasáda, těsná okna i dveře, ale kromě toho je nutné izolovat také podlahy a vnitřní konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem.
Roli hraje tvar, orientace i větrání
Energetickým úsporám napomáhá tvar stavby, ideálně bez zbytečných výčnělků. Jednoduchost domu je výhodná i z hlediska eliminace tepelných mostů, kterými často teplo odchází.
Také samotná orientace budovy si zaslouží pozornost. Velké prosklené plochy by měly směřovat na jih, aby dům mohl využívat sluneční energii. Technické prostory, ale i schodiště se obvykle umisťují naopak na severní stranu domu, aby tvořily nárazovou zónu.
Pokud jste odhodláni šetřit energie, je velmi neefektivní klasické větrání okny. Experti proto jako součást nízkoenergetických domů doporučují regulaci vytápění využívající tepelné zisky. Obvykle jde o strojní větrání s rekuperací tepla. Její podstatou je tzv. tepelný výměník, kde odváděný (ohřátý a vydýchaný) vzduch předává teplo přiváděnému (studenému a čerstvému) vzduchu zvenčí. Uživatelé na rekuperaci oceňují nejen úsporu energií, ale také dostatek čerstvého vzduchu.
Vyplatí se nízkoenergetický dům?
Návratnost investice do úsporného domu závisí na řadě faktorů. Roli hraje i to, jak kvalitní izolaci si vyberete, zda budou okna dostatečně těsná, důležitá je i kvalita samotného projektu či vývoj cen energií.
Obecně ale platí, že investice do nízkoenergetického domu by neměla být o více než 10 procent vyšší než náklady na stavbu domu běžného. Vícenáklady na nízkoenergetický dům se pak zpravidla vrátí během 20 až 40 let.
Volbou stavebního systému můžete uspořit nejen energie, ale třeba také místo. Pokud totiž zvolíte nízkoenergetickou dřevostavbu, vystačíte si se stěnou širokou jen cca 30 cm, v případě nízkoenergetického zděného domu ale budete potřebovat stěny široké zhruba 50–55 cm, což může v celém domě dělat i několik metrů čtverečních.
Na cestě k nulovému domu
Je zřejmé, že nízkoenergetický dům stojí na začátku cesty k maximálním úsporám za energie. Vedle něj existují i tzv. pasivní domy, v nichž je spotřeba tepla ještě nižší, a to přibližně 15 kWh/m2 ročně.
Ty ale vyžadují mnohem náročnější postupy při projektování i samotné stavbě (větší zateplení stropů, podlah, vybavení domu rekuperací vzduchu a tepelným čerpadlem).
V této souvislosti je nutné zmínit, že Evropská unie zavádí jednu z největších změn ve stavebnictví v historii. Podle již schválené směrnice o energetické náročnosti budov Brusel u rodinných domů od roku 2020 počítá s téměř nulovou spotřebou energie. Stavět by se tak do budoucna měly jen takové budovy, které budou vysoce efektivní a část své spotřeby budou pokrývat z obnovitelných zdrojů.
Zatím jsou ale nízkoenergetické stavby ideálním kompromisem mezi pasivními domy a „běžnou“ výstavbou.
Nízkoenergetický je například dům Bungalov Line ve variantním provedení. Tento i další domy si můžete prohlédnout v našem katalogu.
Přečtěte si příběh majitelů tohoto domu.